K efektivnímu vysušení obuvi je nutné neustálé proudění teplejšího, a tedy méně vlhkého vzduchu než okolní vzduch. Na tomto principu pracuje navrhovaná sušička, jejíž schéma je na Obr. 1. Jako topná tělesa se používají rezistory R1—R12. Ventilátor je rozfouká a ohřátý vzduch proudí vzduchovody do bot.
Napájecí napětí stejnosměrného elektromotoru M1 ventilátoru je přiváděno přes usměrňovací můstek VD1-VD4, díky kterému lze zařízení napájet ze zdroje stejnosměrného i střídavého proudu (v druhém případě kondenzátor C1 vyhlazuje zvlnění usměrněného napětí).
Konstrukčně se sušička skládá z topné komory a dvou vzduchových trubek vložených do bot. Topná komora je vyrobena z plastové odbočné krabice o rozměrech 100x100x35 mm, určené pro elektrické rozvody. V jeho krytu je vyříznut otvor o průměru 70 mm a na vnější straně je upevněn ventilátor ze zdroje osobního počítače (obr. 2) a dvoukolíková přístrojová zástrčka pro připojení zdroje. Ventilátor je instalován tak, aby vháněl vzduch dovnitř boxu.Na zadní straně krytu (obr. 3) jsou namontovány zbývající prvky: rezistory R1-R12 - nad otvorem pro ventilátor (aby se daly profouknout vzduchem) a diody VD1-VD4, kondenzátor C1 a rezistor R13 - vedle stěny krytu (po kontrole zařízení na Pro zajištění funkčnosti je vhodné je zajistit tavným lepidlem).
V boční stěně skříně jsou vyříznuty otvory pro vzduchové potrubí. Je vhodné používat plastové (nevyztužené) vodovodní trubky s vnitřním průměrem 3/4 palce (19 mm). Snadno se opracovávají jednoduchými nástroji a při zahřívání se dají deformovat (ohýbat). Odřízněte dva kusy na požadovanou délku. Na jednom konci každého z nich se ostrým nožem provede řez na přibližně poloviční průměr a ve vzdálenosti přibližně 60 mm od sebe jsou vyvrtány dva otvory pro montážní šrouby.
Poté, po vyvrtání stejných otvorů ve spodní části skříně, se k ní připevní vzduchové potrubí pomocí šroubů a matic MZ (obr. 4). Jejich opačné konce lze po zahřátí nad plynovým (nebo elektrickým) sporákem ohnout do požadovaného úhlu. Pro lepší a rovnoměrný odvod vzduchu je vhodné vyvrtat do stěn potrubí několik otvorů o průměru 4...5 mm. Vzhled sušičky v pracovní poloze je na Obr. 5.
V sušičce můžete použít rezistory C2-23, MLT s rozptýleným výkonem 2 W a oxidový kondenzátor K50-35 nebo podobný importovaný; diody - jakýkoli usměrňovač malých rozměrů s propustným proudem alespoň 200 mA a zpětným napětím alespoň 50 V (lze použít již hotovou usměrňovací jednotku, např. KTs407A). Napájecí zdroj, jak již bylo zmíněno, je stejnosměrný nebo střídavý s výstupním napětím 12... 14 V se zatěžovacím proudem minimálně 3,5 A.Vhodné je například napájení z osobního počítače nebo snižovací (220/12 V) transformátor pro halogenové žárovky. Rychlost otáčení ventilátoru se reguluje volbou odporu R13 (neměl by být nastaven na maximum, protože to povede ke snížení teploty přiváděného vzduchu).
Dalším vývojem zařízení by mohla být automatizace procesu sušení, například zavedení tepelného řídicího systému nebo časovače, který vypne sušičku po stanovené době.
